close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Život je jen pouhou parodií na naše sny..! ***

Ti nej Prknaři!!_Nick Perata

27. července 2007 v 11:25 |  SnB
Nick Perata (39 let,Aljaska)
snowboardova legenda
V jednom nejslavnejsich videozaznamu dokazal Nick prekonat
skoro 70m skla a krovisek.Nanestesti jizda skoncila skoncila nehodou,
po ktere Nick upadl na nekolik dni do komatu.Presto z nej prave tenhle
sjezd udelal legendu.
First Descent - Movie Stills
 

Ti nej Prknaři!!_Shawn Farmer

27. července 2007 v 11:23 |  SnB
Shawn Farmer (41 let,Missouri)
snowboardova legenda
Jako prvni na svete dokazal extremni skok pres slavnou horskou
silnici uprostred lesu-Mount Baker Road(sjezd lesem se skokem
pres silnici s prevysenim 12m),ktery mu zajistil nesmrtelnost!
Shawn Farmer in Universal Pictures' documentary First Descent

Ti nej Prknaři!!_Terje Haakonsen

27. července 2007 v 11:11 |  SnB

Terje Haakonsen


Terje Haakonsen / 10.11.74 / Stavanger, Norsko / Telemark, Vinje, Norsko / Regular / šířka 21" wide / 21° vepředu, 6° vzadu / T6™ 156/159 / Fish™ 156 / Malolo™ 158 / Driver X™ / Cartel™ / AK / Burton
Terje HaakonsenTerje závodí na různých místech - od své vlasti, Norska až po mohutné hory na Aljašce - tam všude předvádí svůj působivý elegantní styl a tam všude se projevuje jeho neuvěřitelně přirozená schopnost sžít se s povrchem, na němž právě jezdí. Minulou sezónu trávil Terje čas natáčením filmu s Volcomem na chystaný dvouletý video projekt "Escamble," společně s Jakem a DCP natáčeli v Rusku nový Burtonův film "For Right or Wrong," a zaletěl si do Dubaje, kde měl vystoupit na exhibici ve velkém indoorovém sněhovém parku. "Světový vyslanec snowboardingu" Terje rovněž vedl tým Burtonovy těžké váhy na vůbec první snowboardingové akci v Číně, the Oakley Style Masters v Badalingu.
Navzdory přeplněnému cestovnímu plánu si Terje přesto našel čas, aby vyhrál Nissan X-Trail quarterpipe a kromě toho skončil druhý na Arctic Challenge quarterpipe, což je akce, kterou organizuje a provozuje on sám. Jako vždy byl pro mnoho členů Burtonova teamu učitelem a rádcem. I nadále podporuje inovace v Burtonově týmu tím, že pomáhá vyvíjet revoluční prkna jako jsou powder-hungry Fish, the Malolo, and the space-age T6. Pokud Haakon právě není na horách, tak rád surfuje, tráví volný čas se svými dvěma malými syny a vykonává různé práce na svém novém domě. Terje je velkým příznivcem zdravého životního stylu a nadšený zastáncem potravin vyráběných ekologicky udržitelným způsobem.
 


Ti nej Prknaři!!_Hannah Teter

27. července 2007 v 11:08 |  SnB

Hannah Teter


Hannah Teter / nar.27.ledna 1987 / Belmont, Vermont / Sierra-at-Tahoe, Kalifornie / Goofy / šířka 21" / 18° vpředu, -9° vzadu / Feelgood™ 152 / Sapphire™ / Lexa™ / WMS Burton / anon optics / R.E.D.

Hannah prožila neuvěřitelný rok a její sezóna 2005 byla jasným úspěchem. Z jejích úspěchů postačí uvést zisk zlaté medaile! Velké množství času, které během uplynulých dvou let věnovala tréninku se svými dvěma bratry Abe a Elijahem na Mt. Hood a na Novém Zélandu, se vyplatilo, jelikož jí to pomohlo bez problémů se kvalifikovat do Olympijského týmu, kdy ve čtyřech kvalifikačních závodech Grand Prix na U-rampě získala první, druhé, třetí a páté místo. Poté, co získala zlato, se věci opravdu daly do pohybu - zúčastnila se mediálního turné, během kterého absolvovala cestu po celých Spojených státech. Mezi hlavní body patřilo Punk'd v Los Angeles od Ashtona a naprosto okouzlující pants off od Davea Lettermana.
Vedle závodění si Hannah našla čas podílet se na vývoji nové řady snowboardových prken pro ženy Feelgood™ společně s Kelly Clark a Molly Aguirre. Navzdory tomu, že je Hannah stále středem pozornosti, zůstala úplně normální a ráda tráví co nejvíce času doma v Belmontu ve státě Vermont společně se svými čtyřmi bratry, rodiči a spoustou javorového sirupu!

Ti nej Prknaři!!_Shaun White

27. července 2007 v 11:03 |  SnB

Shaun White - The Flying Tomato (létající rajče)

-profesionální snowboardista a skataeboardista
-Shaun je pětinásobný vítěz v Xgames.
-jezdí slopestyl a U-rampu
-jezdí na Regular
-datum narození:3.září 1986 (19let)
-místo:San Diego v Kalifornii
-výška:1,73 m
-barva vlasů:červená
-patří k nejlepším freestylovým jezdcům a nejpopulárnějším snowboardistům světa. Pro Curleyho a
Harrisona reprezentuje vše, co je v tomto sportu nové, odvážné a svěží. Podobně jako Hannah Teter se věnuje disciplíně U-rampa, jezdí ale i slopestyle a další styly. Na ZOH 2006 patřil k nejzajímavějším a nejtalentovanějším účastníkům a v rámci své disciplíny dosahuje vzhledem ke svému věku mimořádných výsledků.
Jako Farmerův velký fanoušek přivítal White možnost seznámit se s touto živoucí legendou osobně, a když si po jeho boku vyzkoušel aljašské svahy, splnil se mu zároveň další sen.

Extrémní svahy

27. července 2007 v 10:55 |  SnB
Předem upozorňuju že to neni film ale jedná se pouze o dokument o snowboardingu.....Kdy vznikl,nejlepší snowboardisti světa a tak podobně.
First Descent Poster
Orig. název: First Descent
Typ filmu: dokument
Motto: Sjezd na hraně života. Pět nejlepších prknařů světa, hory, adrenalin, riziko...
Pět nejlepších snowboardistů světa přijíždí na Aljašku, kde se koná extrémní závod ve snowboardingu. Své síly změří v nejnepřístupnějším terénu - až na samých vrcholcích zasněžených aljašských hor.

Během příprav na první sjezd se skupina sbližuje, poznává své životní příběhy, odlišné názory. Začínají vznikat přátelství, ale také rivalita. Každý z nich má k závodu jiný důvod...
Premiéra v ČR: 05. 10. 2006Rok výroby: 2005
Přístupné od: 13Země: USA
Režie: Kemp Curly, Kevin HarrisonJazyk: Anglický
Scénář: Kevin HarrisonTitulky v kinech: Ne
Kamera: Scott DuncanDélka (min): 110 min.
Hudba:
Hrají: Shawn Farmer (Shawn Farmer), Terje Haakonsen (Terje Haakonsen), Nick Perata (Nick Perata), Hannah Teter (Hannah Teter), Shaun White (Shaun White)Produkce: Kemp Curly, Kevin Harrison, Marc Joubert, John Kaplan, Jack Kelly, Larry Tanz

O filmu

Pět nejlepších snowboardistů světa přijíždí na Aljašku, kde se koná extrémní závod ve snowboardingu. Své síly změří v nejnepřístupnějším terénu - až na samých vrcholcích zasněžených aljašských hor.

Během příprav na první sjezd se skupina sbližuje, poznává své životní příběhy, odlišné názory. Začínají vznikat přátelství, ale také rivalita. Každý z nich má k závodu jiný důvod...

Extrémní svahy ovšem nevyprávějí jen o tom, co si užívají špičky světového snowboardingu na nejbá-ječnějších kopcích světa, ale i o revolučním vzestupu původně kontroverzního sportu, který v 80. a 90. letech změnil náš přístup k zimním radovánkám. Dnes je snowboarding celosvětovým fenoménem, před pěta-dvaceti lety si však teprve musel vybojovávat zájem veřejnosti. Ze zábavy několika odvážných podivínů se stal globální adrenalinový sport otevřený všem. Mohou se mu věnovat na různých úrovních miliony lidí, počínaje svobodomyslnou mládeží a konče třeba milionáři. Pětice veteránů podává svědectví o vývoji dnes tak populárního sportu od počátků snowboardingu jako alternativy jízdy na surfu nebo skatu až po jeho dnešní pojetí jako "vážné" olympijské disciplíny (od roku 1998 - ZOH v Naganu) a zároveň jedné z nejperspektivnějších a masově nejoblíbenějších relaxačních činností na světě.

Srovnání archivních záběrů z počátků snowboardingu s dnešními fascinujícími technikami nabízí pozoruhodný zážitek: snad žádný moderní sport v posledních letech neprošel tak bouřlivým vývojem... Dřevěné počátky snowboardingu ovšem datujeme už do poloviny 60. let, kdy Sherman Poppen v michiganském Muskegonu představil předchůdce dnešních dokonalých prken - snurfer.

Ve snowboardingu - ať už amatérském nebo profesionálním - se dnes točí miliardy dolarů. Pětice slavných snowboardistů nám ovšem ve filmu připomíná doby, kdy dnešní špičková výbava neexistovala a řada věcí, které tehdejší odvážlivci zkoušeli, představovala skutečné riziko. Bezpečný pohyb po strmém svahu bylo třeba "vynalézt", podobně jako všechny ty nejodvážnější finty, které fanouškům snowboardingu berou dech.

Pětici snowboardistů si ve filmu zahrály skutečné hvězdy tohoto sportu. Jednou z nich je např. trojnásobný mistr světa Terje Haakonsen, další vítěz na U-rampě na ZOH v Turíně Shaun White. Díky účasti profesionálních prknařů nepoužil režisér ve filmu žádné speciální efekty ani kaskadéry. Veškeré záběry extrémních sjezdů jsou skutečné.

Extrémní svahy je vzrušující podívaná na nejlepší světová esa, která nadchne všechny milovníky nadupaných adrenalinových jízd.

HISTORIE:
Snowboard je prkno fixně upevněné k nohám uživatele, určené k sportovnímu využití na sněhu. Standardně je dlouhé přibližně 1, 5 m a široké 30 cm, jinak se samozřejmě velikost liší podle individuálních preferencí zájemce. První pokusy o "surfování" na sněhu se v USA objevily již v roce 1920. Pro snowboarding je zlomový rok 1965, kdy Shermen Poppen spojil dvě lyže a vytvořil tím promodel snowboardu, zvaný "snurfer", protože jízda na něm se podobala spíše surfování na vodě. V roce 1977 začal Jake Burton vyrábět snowboardy s vlastním typem vázání. Tom Sims o pár let později začal pracovat na zdokonalování snowboardu; zavedl laminátovou konstrukci s dřevěným jádrem (vyšší odolnost prkna, lepší jízdní vlastnosti) + ocelové hrany, díky nimž bylo možné používat snowboard i na tvrdém sněhu. V 90. letech se snowboarding stává masovou záležitostí a vývoje nových technologií se chopily i zavedené skateboardové koncerny, díky nimž se vybavení pro snowboarding rozrůstá s nebývalou dynamikou.

O natáčení

Autoři a producenti filmu, Kevin Harrison a Kemp Curley, se v Extrémních svazích projevují jako na slovo vzatí specialisté na adrenalinové sporty. Jejich profesionální a přitom tvůrčí a lidsky vřelý přístup jim získal respekt pětice snowboardových legend, která měla zásadní vliv na vývoj tohoto sportu.

Harrison a Curley jsou dlouholetí kamarádi a spolupracovníci. Když na sklonku 90. let založili v New Yorku Transition Productions, začali produkovat a natáčet dokumentární filmy a reklamy. Získali dobré jméno díky spolupráci se snowboardistou Jakem Burtonem a produkovali pořady např. pro populární kanál MTV Sports.

Nápad přejít od krátkometrážní produkce k celovečerní metráži jim vnukl dlouholetý sponsor adrenalinových sportů, firma Mountain Dew. V okamžiku, kdy pochopili, že by se mohli věnovat své životní lásce - snowboardingu, neskrývali své nadšení. Zvláště Harrison už dlouho uvažoval o tom, že by rád natočil celovečerní film. Ukázat historii milovaného sportu a navíc spolupracovat s jeho legendami bylo pro něj nesmírně lákavé. Výhodou bylo samozřejmě to, že vstupovali na důvěrně známou půdu a mezi sportovce, které obdivovali celé roky a znali většinou osobně. Šli tak do natáčení s velmi jasnou představou, koho do filmu potřebují a co od něj mohou a chtějí očekávat.

V divokém a nádherném prostředí Valdezu na Aljašce společně strávili tři týdny, kdy pětice snowboardových legend v hlubokém prašanu předváděla pro zvědavé kamery i pro vlastní potěšení neuvěřitelné kousky.
Průkopníci snowboardingu na Aljašce Shawn Farmer and Nick Perata; norský rodák a trojnásobný světový šampion Terje Haakonsen; současná fenomenální jezdkyně a členka amerického snowboardového týmu Hannah Teter a pětinásobný vítěz soutěže X Games Shaun White - ti všichni chtěli ukázat to nejlepší, a jejich výkony berou dech. Zvídaví filmaři se však nespokojili jen s nimi. Ve filmu se mihne i snowboardová legenda Travis Rice, ale i další obdivovaní průkopníci: veteráni Jake Burton a Chuck Barfoot; jezdci Tom Sims, Danny Kass, Jamie Lynn, Jim Rippey, Mike Basich, Tina Basich, Chris Roach, Jeff Brushie, Bryan Iguchi, Todd Richards, Mike Ranquet či Bjorn Leines. Zatímco pro Peratu a Farmera bylo natáčení příležitostí, jak se vrátit na důvěrně známá místa ve společnosti mladších kolegů, třeba pro Haakonsena znamenalo možnost vyzkoušet si "nejlepší místo na světě pro snowboarding" a pro Whitea a Teterovou, kterým je devatenáct let a jsou zvyklí trénovat spíš v bezpečně kontrolovaných terénech, to byla první divoká velehorská jízda v jejich životě...

Extrémní svahy však rozhodně nebyly projektem, který by se dal vypočítat a předvídat předem, z teplé pohodlné židle. Navzdory tomu, že měli k dispozici špičkovou techniku a pětici nejlepších snowboardistů světa, museli tvůrci při realizaci svého vysněného projektu ponechat místo náhodě a improvizaci.

Při natáčení panoramatických scén autoři použili 35mm kamery typu Wescams umístěné na helikoptérách, které poskytují znamenité služby při záběrech z výšky a odolávají proměnlivému horskému počasí, které se mění každých pět minut. Hlavní kameraman filmu, zkušený Scott Duncan, však využil i čtyři 35mm kamery, dvě HD a další dvě mini-HD kamery. Ke slovu se však nakonec dostal i 16 mm film starý dvacet let…

To však neznamenalo, že by proměnlivé počasí každou chvíli nezasahovalo do natáčecího plánu. Dalším ne vždy vyzpytatelným prvkem byli sami sportovci, kteří v čerstvém prašanu občas zapomněli, že jsou také filmovými herci. Problémy navíc dělala dálková komunikace mezi nimi a štábem: výpadky techniky v nejneočekávanějších chvílích se staly téměř příslovečnými a filmaři si z nich nakonec dělali legraci.

Právě z občasné improvizace a neplánovaných okamžiků ovšem nakonec vznikla neopakovatelná atmosféra snímku, v němž všichni působí a jednají naprosto spontánně. I když ovšem snowboardisté provádějí nejneuvěřitelnější a nejnebezpečnější kousky, vždycky dbají především na bezpečnost sebe i všech kolem. Je skoro neuvěřitelné, že se všechno nakonec obešlo bez úrazu.

Stejně vzrušující jako zaznamenávat na film smělé exhibice protagonistů bylo pro režiséry sledovat s kamerou v ruce vztahy, které vznikaly mezi pěticí protagonistů, z nichž někteří se před natáčením znali jen velmi letmo. Tři týdny, které slavná pětka strávila pohromadě v nezvyklé situaci filmových hvězd, dala vzniknout řadě velmi citových situací. Rivalita, navázané přátelství i předávání zkušeností a mladistvé energie - to jsou okamžiky, u kterých byla zvědavá kamera Kempa Curleyho a Kevina Harrisona.

Filmaři se tak mimoděk podepsali na tom, že dali dohromady příslušníky dvou odlišných sportovních generací…

O hercích

Shawn Farmer

Je jedním z prvních snowboardistů, kteří se odvážili do vysokohorského terénu ve Valdezu. Pomáhal definovat začátky snowboardingu a ukazoval cestu svým následovníkům a nikdy nedbal na to, jestli mu snowboarding vynese něco víc než jen dokonalý požitek z jízdy. Pohybuje se mezi Jižní Kalifornií, kde pracuje jako tesař, a Missouri, kde pomáhá s rodinným podnikáním. Na Aljašce nejezdil poslední čtyři roky.

Nick Perata

Patří mezi další velké legendy snowboardingu. Je jednou z prvních tváří, kterou si veřejnost začala spojovat s profesionální podobou tohoto sportu. Jako jeden z prvních pokořil horské vrcholky ve Valdezu, ale mimořádnou důležitost přikládá bezpečnosti. Ženatý otec dvou dětí je v týmu otcovskou postavou a když je potřeba, varovným hlasem. Je živoucí pamětí snowboardingu a jedním z těch, kteří stáli u počátků soutěže "King of the Hill Snowboarding".

Terje Haakonsen

Vysloužil si přezdívku "Michael Jordan snowboardingu". Bývá považován za nejslavnějšího a nejtalentovanějšího snowboardistu současnosti. Začínal jako zázračné sportovní dítě ve čtrnácti a už tehdy si ho všiml režisér Curley. Profesionalizoval se však až na sklonku 90. let a jeho vášní se stal vysokohorský terén. Jako správná snowboardová "rocková hvězda" si zachovává svůj ryze osobní styl a vystupování i mimo svah - na veřejnosti. Velký a velmi nebezpečný sjezd na počátku filmu je právě jeho dílem…

Hannah Teter

Je nejmladší a také je jediná holka v partě. Harrison a Curley ji požádali, aby se objevila v jejich filmu, protože reprezentuje budoucnost snowboardingu. Špičková sportovkyně freestylové discipliny U-rampa podle Curleyho vnesla do party čerstvý vítr. Navíc se jí splnil letitý sen zajezdit si na Aljašce. Freestyle nutně nepotřebuje vysoké a strmé horské svahy: sama se učila jezdit na zalesněných terénech rodného Vermontu pod vedením dvou starších bratrů, kteří se sportu věnovali profesionálně. Podobně jako White zazářila na zimní soutěži Winter X Games a na ZOH 2006 patřila ve své disciplíně k favoritkám.

Shaun White

Patří k nejlepším freestylovým jezdcům a nejpopulárnějším snowboardistům světa. Pro Curleyho a Harrisona reprezentuje vše, co je v totmto sportu nové, odvážné a svěží. Podobně jako Hannah Teter se věnuje disciplíně U-rampa, jezdí ale i slopestyle a další styly. Na ZOH 2006 patřil k nejzajímavějším a nejtalentovanějším účastníkům a v rámci své disciplíny dosahuje vzhledem ke svému věku mimořádných výsledků. Jako Farmerův velký fanoušek přivítal White možnost seznámit se s touto živoucí legendou osobně, a když si po jeho boku vyzkoušel aljašské svahy, splnil se mu zároveň další sen.

O tvůrcích

Kevin Harrison

Začínal v polovině 90. let příležitostnými pracemi pro MTV. Realizoval řadu vysoce ceněných dokumentů a reality show pro televizi. Jako scenárista, producent a režisér se uplatnil v řadě reklamních kampaní pro Sports Illustrated, Discovery Channel, Nickelodeon, Major League Soccer, BBC a BBC America. Produkoval a režíroval nejrůznější druhy pořadů (pro World Cup, NBA, MLS Cup, MLB, ESPN's X Games, ABC Sports, USA Networks nebo MTV).

Kemp Curley

Je podepsán pod řadou dokumentů a reality show. Produkoval a režijně bděl nad špičkovými sportovními přenosy (PUMA, Major League Soccer, Foot Locker, Burton Snowboards). V roce 2002, pracoval jako šéfstřihač pro kanál ABC Sport (olympijské hry v Soulu).

Marpo-životopis

8. května 2007 v 14:03 |  Marpo

Marpo

Raper, MC

Datum narození: 1985




Životopis: Ota "Marpo" Petřina, narozen v roce 1985, s rapem začínal zhruba ve 13ti letech. Začínal asi jako každý nahráváním na magnetofon a mikrofon za pár korun a koncerty byly jen pro pár lidí. Marpo mezitím vydal 3 neoficiální cd v angličtině - Lyrical Heavy Weight, Verbal Expression Vol. 1 a Verbal Expression Vol. 2. O pár let později Marpo založil s Mc Wohnoutem, Oerem, Shareemem A Dj Paickem kapelu Charakter, která se v průběhu let zůžila na Marpa, Wohnouta a Dj Paicka.

V roce 2005 se Marpo seznámil s Gipsym z kapely Syndrom Snopp, který mu vyprodukoval desku "Původ Umění", které se prodalo okolo 1000 ks. Tato deska měla na svědomí také mediálně známý beef mezi Marpem a Indym. Na desce hostovali např: Outthere z New Jerzey, Gipsy, Hugo Toxxx a nebo Mc Wohnout. Půl roku po debutu byl Marpo pozván na největší rap battle v historii českého rapu na Rap Fight Vol. 1 o 50 000,- Czk, který Marpo vyhrál společně s Tafrobem a zároveň porazil Mc's jako jsou Phat, Čistychov a nebo Gipsy. Proběhlo druhé kolo a Marpo se účastnil finále Whos The King FInal Rap Fight o 100 000,- Czk, kde Marpo s velkým předstihem zhruba o 150 hlasů zvítězil nad Tafrobem a Zverinou.

Zhruba 2 měsíce po finále Marpo vydal druhou desku "Marpokalypsa", kterou opět produkoval Gipsy a jeden track Outthere(NJ). Jako hosty si tentokrát Marpo pozval Outthere(NJ), Drift(NJ), Skandoe(CA) a Hard Targeta(FL) z Ameriky, Mc Wohnouta a Gipsyho z Čech a DZK ze Slovenska. Po vydání Marpokalypsy se skupina Charakter rozpadá a zůstává Marpo & Wohnout. Nyní Marpo plánuje Mixtape "Worldwide Radio" pouze s americkými hosty, společnou desku s Wohnoutem a vydání vlastního DVD Marpo - The Most Wanted.

Historie RaPu!!

8. května 2007 v 11:24 |  Rap
Rap
Když si loni v dubnu rapper Nelly naplánoval účast na akci na podporu boje s leukémií do Spelman College, dívčí univerzity v Atlantě, rozhodně nečekal, že by se mohl setkat s tak negativní reakcí. Ještě něž se do Atlanty vydal, vyzvaly ho veřejně místní studentky z Student Government Organization, aby vysvětlil svoje postoje k ženám. Speciální pozornost aktivistek si zasloužil díky videoklipu Tip Drill, ve kterém zobrazoval ženy jako sexuální bankomaty, které jsou svolné k sexuálnímu styku poté, co muž vsune kreditní kartu mezi půlky jejich zadnice. Vyděšená rapová hvězda se zmohla jen na prohlášení, ve kterém vysvětlil, že ženy v jeho videoklipech účinkují dobrovolně a jsou řádně placené. A svoji účast na akci raději zrušil. Měl smůlu.
Kdyby se na kampus Spelman chystal kterýkoliv jiný slavný rapper, pravděpodobně by ho čekalo to samé. Sexistické videoklipy patří k mainstreamovém hip hopu stejně jako drahé šperky nebo luxusní auta. Není to náhoda, že hip hop je v širší veřejnosti spojován s misogynismem, sexismem nebo adorací násilí na ženách. Sami rappeři k tomu obrazu často a rádi přispívají. Ačkoliv lze tyto výstřelky brát jako součást umělecké licence přehánění a vychloubání, která je v rapu velmi oblíbená, incident s Nellyho klipem ukazuje, že rapperům to bude čím dál obtížněji procházet. Moya Bailey, profesorka feminismu na Spelman College k tomu dodává: "Afro-americké ženy jsou často zobrazovány jako hypersexuální osoby. Díky takovýmto videoklipům vstoupilo toto spojení do obecného podvědomí a setkáváme se s ním prakticky všude po světě. S tím je potřeba něco udělat, nechci, aby například moje dcera byla kvůli těmto projevům vystavována nechutným poznámkám."
Sexistické zobrazování žen v hip hopu má dlouhou tradici. Od skladeb jako Me So Horny nebo We Wanna Some Pussy 2 Live Crew v 80. letech až po současnost a populární rappery jako jsou Snoop Dogg (Can U Control Ya Ho) nebo Lil Jon & The Eastside Boys (Stop Fuckin Wit Me, Bitches Ain't Shit) patří sexismus k tradičnímu rapperskému repertoáru. Neuctivý pohled na ženy je součástí rapového diskurzu, který ovládají muži. Tradiční rapperské role jako pimp (pasák) či hustler (pouliční podnikavec) v sobě mají pohrdání ženami zakořeněné a tyto stereotypy jsou podporovány politikou hudebního průmyslu. Je třeba mít na mysli, že mainstreamový hip hop, tedy ten propagovaný velkými vydavatelstvími je součástí ekonomických struktur průmyslu, který se soustředí na maximalizaci výdělků a řídí se přísnými marketingovými pravidly. "žijeme v sexistické společnosti. Populární kultura přehání, třeba s tímto sexismem, a to všechno kvůli zisku. To je přirozenost kapitalistické společnosti a zábavního průmyslu," shrnul problematiku v anketě časopisu Essence Russell Simmons, spoluzakladatel nejdůležitějšího hiphopového labelu Def Jam. Machistické postoje se staly součástí marketingových škatulek a zpochybňování gender stereotypů není výnosné. Uvnitř mužského hip hopu ovšem existuje i proud, který se otevřeně staví proti misogynním textům, například skupina Beastie Boys, ve svých začátcích přijímala machistické stereotypy (skladby jako To All The Ladies, Girls) se od nich později distancovala a omluvila se (Sure Shot).
"Tělo černošské ženy vždy bylo v bělošském podvědomí sexuální komoditou. Během otrokářství reprezentovaly produkci a reprodukci, otrokáři je považovali za svůj majetek a způsob, jak ukojit svůj chtíč," říká Audrey McCluskey, profesorka afro-amerických studií z Indiany a poukazuje na hlubší kořeny tohoto problému. Videoklipy, ve kterých se ženy předvádí jako zboží ovšem nejsou doménou jen hip hopu, najdete i rockové nebo metalové skupiny, které se oblibou chlubí neuctivým chováním ke svým fanynkám (groupies). Tyto tendence zobrazovat ženy jako ovládané bytosti se dá vysvětlit na základě hluboce zakořeněného mužského mýtu o ženském spiknutí. V článku Never Trust A Big Butt And A Smile demontuje teoretička hip hopu Tricia Rose několik mužských sexistických rapových textů. V textu Poison skupiny Bell Biv Devoe nachází citát, který dal článku název - nikdy nevěř velkému zadku a úsměvu. Tricia Rose vysvětluje, že důležitým východiskem tohoto postoje je poznání, že mužská sexuální touha se může stát v rukou ženy snadnou zbraní. Takový muž je pak ochotný udělat kvůli jejímu souhlasu cokoliv, čímž ho žena ovládne a může s ním manipulovat. "Chápání mužského strachu z ženské sexuality pomáhá vysvětlit neustálou sexuální dominanci, kterou chtějí muži nad ženami udržet. Bez tohoto strachu by jejich pokusy byly zbytečné," píše Rose ve zmíněném článku. Sexistické videoklipy jsou pak manifestací této touhy ovládat ženy.
Zdá se, že jediný, kdo může proti stávajícímu stereotypu submisivní ženy bojovat, jsou ženské rapperky. Silné a odhodlané postavit se dominujícím mužům v rovném souboji. Pokud mluvíme o "ženských zbraních" - tentokrát ovšem bez všech misogynních podtextů, musíme se zmínit o tradici tzv. response tracks. Jde o odpovědi (v podobě písně nebo klipu) na skladbu, se kterou rapper/ka nesouhlasí. Jsou součástí dialogické podstaty hip hopu, rozhovoru a výměny názorů v rámci diskurzu. Písňové beefy (jak se soubojům v hiphopovém žargonu říká) jsou součástí hiphopové kultury a rappeři si v nich vysvětlují názory. Je to kompetitivní souboj a úkolem je porazit soupeře ostrovtipem. V beef se může změnit i spor mezi pohlavími. Jedním z nejslavnějších se stala série odpovědí na sexistickou skladbu Roxanne Roxanne mužské skupiny U.T.F.O. Poté, co se ze skladby stal hit, objevilo se přes sto padesát response tracks, které narapovaly ženy. Nejslavnější odpovědí se stala skladba Roxanne's Revenge rapperky, která přijala jméno ženy urážené v původní písni - Roxanne Shante. I asi nejslavnější ženská rapová skupina Salt N Pepa se poprvé zviditelnila díky beefu, konkrétněji odpovědí na skladbu The Show dvojice Doug E. Fresh a Slick Rick. Response tracks nejsou minulostí - loňský velký hit r'n'b zpěváka Eamona Fuck...I Don't Want You Back, ve kterém zpěvák vulgárně uráží svoji bývalou přítelkyni, přinesl vlnu ženských odpovědí - jedna z nich FU Right Back stejně prostořeké zpěvačky Frankee se stala ještě úspěšnější než originál.
Boj žen o prosazení v hudebním průmyslu (a to se netýká jen urban music) je podobný snaze černošských hudebníků o rovné příležitosti v rámci hudebního průmyslu. Dnes, po dlouhých letech emancipačních snah už existují černošské nahrávací společnosti vedené afro-američany. Podobných ženských labelů je zatím velmi málo. Stejně tak je jako šafránu silných ženských osobnosti, které jsou schopné pohybovat se v drsném světě hudebního průmyslu nezávisle na mužích. Ještě během 90. let to bylo skoro nemožné. Skladby jim produkovali muži a vycházely na muži vedených vydavatelstvích. Teprve na přelomu století rapperka Missy Misdeamour Elliott dokázala, že silná ženská osobnost může v hiphopovém průmyslu přežít. Elliott vedle rapu své skladby i produkuje a přispívá dalším ženským interpretkám na jejich desky. Na svém vydavatelství Goldmine se navíc věnuje objevování mladých dívčích nadějí (zatím většinou z oblasti r'n'b). Ukázala tak cestu, kterou se ženské rapperky mohou vydat.

ženský rap - historie

První známější rapperkou, která se zapsala do dějin hip hopu, je Sha Rock, členka skupiny Funky Four (Plus One) ještě z prehistorie žánru. Daleko důležitější roli ale sehrála jiná žena. Bývalá soulová zpěvačka Sylvia Robinson sledovala dění v Bronxu na konci 70. let a napadlo ji, že by mohla na svém malém vydavatelství Sugarhill Records vydat hiphopový singl. Nevybrala si ale žádnou existující skupinu, nýbrž si ji sestavila sama z kluků, kteří se kolem scény pohybovali. Vznikla tak skupina The Sugarhill Gang, která se díky průlomovému singlu Rapper's Delight stala vůbec první globální rapovou hvězdou. Od tohoto singlu se počítá historie rapu.
První nahrávka ženské rapperky je pravděpodobně To the Beat, Y'All Lady B z roku 1980 a ve stejné době natáčí své první singly dívčí rapové trio The Sequence (mezi nimi dnešní soulová hvězda Angie Brown) a jejich konkurentky Mercedes Ladies. Největší vlnu zájmu zažil ženský rap v roce 1985 díky již zmíněným response tracks. Během 80. let se ženské hiphopové publikum stalo specifickou cílovou skupinou, čehož důkazem je typ rappera - milovníka. Typickým příkladem je - LL Cool J, který uspěl díky rapovým baladám s r'n'b prvky (a samozřejmě image svalovce s jemnou duší). Koncem 80. let se také ustálilo rozlišení, že konfliktnější rap je "mužský sport" a pro ženy zůstane vyhrazen rhythm and blues a soul. V 90. letech se tento stereotyp upevnil, když se během pronikání hip hopu do mainstreamu staly oblíbeným formátem rádiových hitů skladby, kde mužský rap doplňoval ženský rnb refrén. V té době ovšem už existovalo několik úspěšných, čistě ženských rapových skupin. Nejdůležitější z nich, trio Salt-N-Pepa, které na přelomu 80. a 90. let ukázalo, že ženský rap je schopný konkurovat mužskému. Provokativními texty, vyzývavým oblečením a (pop)feministickou rétorikou později inspirovaly další ženské rapové skupiny jako například TLC. První úspěšná sólová rapperka byla Queen Latifah, členka volného sdružení Native Tongues, které chtělo do hip hopu přinést pozitivní ideje (Afrika Bambaatta, De La Soul, Tribe Called Quest atd.) Skladba Ladies First, která vznikla kolaborací Latifah s anglickou rapperkou Monie Love je považována za důležitý milník v historii ženského hip hopu. Latifah později rap opustila a stala se úspěšnou herečkou.

Gender teorie hip hopu

V předminulém čísle HIS Voice jsme v recenzi antologie základních textů ke studiu hip hopu That's The Joint: The Hip Hop Studies Reader konstatovali, že gender teorie je nejrychleji se rozvíjejícím oborem v rámci hip hop studies. Ať už jde o témata jako jsou studium tvorby identity afro-amerických žen skrze hip hop, feministický pohled na hip hop nebo třeba postavení ženy v rámci ekonomických struktur hudebního průmyslu, kulturní fenomén hiphopové kultury nabízí spoustu prostoru k bádání. Vypadá to, že speciálně letošní rok je v tomto oboru velmi živo. Časopis specializující se na ženské interpretky v rámci urban music Essence přináší od začátku roku v sekci Take Back The Music kritické články na téma ženy v hip hopu a otevřel tak velkou diskuzi na toto téma. V dubnu, přesně rok po incidentu na Spelman College se v Chicagu konala velká konference The Feminism And Hip-Hop mapující akademický prostor tohoto oboru. Připravovat se také začala specializovaná antologie zabývající se feministickou teorií hip hopu.
Na mapě současného hip hopu existuje celá řada dalších zajímavých ženských rapperek. Ať už jde o komerční hip hop (Rah Digga, Eve), experimentální scénu (Bahamadia, Yarah Bravo, Jean Grae, Lady Sovereign) nebo o přesahy do poezie (Ursula Rucker, Meshell Ndegeocello). V českém hip hopu působí aktivně pouze jediná rapperka - Tchybo ze skupiny Syndrom Snoop. Asi nejlepší česká rapperka - Lela ze skupiny WWW se rapu už nevěnuje a působí jako výtvarnice.
Jako příklad teoretického pohledu na ženský rap si můžeme ukázat článek Empowering Self, Making Choices, Creating Spaces Cheryl L. Keyes. Podává v něm klasifikaci ženských rapperek do čtyř kategorií. Identifikace je úzce spojena s hiphopovým žargonem a je zasazena do širších kulturních vzorců. Keyes rozlišuje čtyři následující typy ženských rapperek:

Queen Mother - Královna matka

Obraz ženy-vůdkyně je odvozený z významného postavení královy matky v 16. století v africkém království Benin, ale také z tradice silných černošských žen vně rodiny. Raperky v této kategorii charakterizuje honosné oblečení a účesy, šperky a samozřejmě texty, ve kterých se dovolávají respektu ostatních žen, stejně jako mužů. Silnou martiarchální image vyznávala například členka Zulu Nation Queen Kenya nebo zmiňovaná Queen Latifah. Její debutové album Hail To The Queen (Ať žije královna) uvedlo její královskou image, ačkoliv jí v té době bylo jen 21 roků. (Královská koruna existuje v hip hopu také jako symbol nejvyššího rapového umu.) Keyes v článku také připomíná její videoklip k písni Ladies First, který oslavuje silné černošské ženy minulosti jako Rosa Parks nebo Angela Davis. Dnes bychom do této kategorie mohli zařadit také Faith Evans nebo Mary J Blige.

Fly Girl - obletovaná holka

Termín fly popisuje osobu, která se vyžívá v extravagantním oblečení, účesech a shromažďuje šperky. Inspiračním zdrojem jsou klasické blaxploitační filmy z 60. a 70. let (Shaft, Superfly, The Mack), ale nejde jen o oblékání, vliv je mnohem širší. Většina rapperek na začátku 80. let byla pod vlivem těchto filmů a styl oblékání od nich odvozovaly i Salt-N-Pepa. Upoutání pozornosti na své tělo extravagantním oblečením a doplňky je podle Keyes součástí uvědomění si vlastní identity, včetně té sexuální. (Dívčí skupina TLC propagovala kondomy jako ochranu ženy před důsledky sexu.) Důležitým aspektem fly girl je proklamace její nezávislosti - film Foxy Brown (1974) je o nezávislé afro-americké ženě (v podání kultovní herečky Pam Grier), která ve velkoměstské džungli pátrá po vrazích svého přítele. Do této kategorie patří i současná nejprodávanější rapperka Missy Elliott, která se kromě své hudby proslavila i bojem proti domácímu násilí (které v mládí sama zažila) a otevřeným postojem ke své nadváze. Elliott ovšem zasahuje i do další kategorie.

Sista With Attitude - sestra s postojem

Missy Elliott o sobě často ve svých textech mluví jak o "bitch" (např. singl I'm Bitch), což je podle Keyes jednoslovné vyjádření postojů rapperek této katergorie. Tento původně vulgarismus používali muži při označení submisivních žen, v ústech ženy se ale mění v proklamaci silné osobnosti, které se nedá příliš věřit. Keyes "bitch" definuje jako "silná, pozitivní, agresivní žena, která ví co chce a jde po tom". Provokativní rapperka Lil Kim patřící do této kategorie dává rafinovaně na odiv svoji sexualitu. Svoje tělo používá jako zbraň, je pro muže nebezpečná a nespolehlivá, čímž se blíží image mužských gangsterských rapperů. Ostatně jedna ze skupin spadajících do této kategorie - Bytches With Problem, dostala název podle slavných představitelů mužského gangsterského rapu NWA - Niggers With Attitude. Tyto ženy jsou vlastně ženskou verzí zlých mužů - "badman" - postavy z africké orální tradice, která se chlubí svými úspěchy v sexuálních dobrodružstvích, divokých večírcích a drogových experimentech. Během boomu mužského gangsterského rapu byly mnohé ženské rapperky tlačeny do image drsných pouličních bojovnic, čímž často utrpěla jejich jedinečnost.

Lesbian - lesba

Protože hiphopová scéna byla vždy silně homofóbní, existuje dodnes jen velmi málo rapperů, kteří se přiznali ke své homosexuální orientaci. Lesbický rap se začal ukazovat až koncem 90. let, v době, kdy se k lesbické orientaci začaly hlásit zpěvačky z jiných žánrů (k. d. lang, Melissa Etheridge). První výraznou lesbickou rapperkou je Queen Pen. Keyes cituje její skladbu Girlfriend (album My Melody (1997) jako milník lesbického hip hopu. Afro-americké lesbické rapperky se musí potýkat se spoustou předsudků. "Jsem znechucená z ostrakizace gayů a lesbiček v rámci černošské komunity," říká rapperka a básnířka Walidah na svých webových stránkách. Podobně jako gay rap zůstává lesbický rap na okraji zájmu, to se ale může v budoucnu změnit

Rap&Hipec

8. května 2007 v 11:21 |  Rap
Kultura volných kalhot, dresů americké NBA, marihuany, pouličních tanečních vystoupení, barevných graffiti, gramofonů, sofistikované poezie, masivních zlatých řetězů, ale bohužel i bezútěšných ghett velkoměst USA, gangů, cracku, kokainu a politiky. Tak by se dal zhruba charakterizovat hiphop. Termín, skládající se z hip - v překladu módní, současný a hop - s významem tance a pohybu.
Co je vlastně hiphop? Jak vznikl a co zapříčinilo jeho obrovskou popularitu? Pod pojmem hiphop si většina lidí představí hudbu - pomalé beaty (terminus technicus charakteristického hiphopového rytmu) a agresivní projev mluveného slova. Muzika je ale jen jeden z prvků, které pojem hiphop sdružuje. Je to spíše kultura a životní styl. K hiphopu se řadí mnoho dalších činností provozovaných na ulici a ve velkoměstech, tam, kde vlastně tento styl vznikl. K již zmíněné hudbě, ať už reprodukované (DJing), nebo zpěvu (rap), patří grafický projev známý jako graffiti, akrobacie či tanec označovaný pojmem breakdance, nebo B-boying a umění napodobovat různé zvuky a rytmické hudební nástroje pomocí úst a mikrofonu, tzv. beatbox.
Hiphop se u nás dostává stále více do popředí. Zasloužila se o to hlavně česká hiphopová produkce, která přiblížila tento, na textech vystavěný, hudební styl širšímu publiku. Většina české populace, na rozdíl třeba od zemí západní Evropy, nedosahuje takové znalosti anglického jazyka, aby dokázala ocenit texty anglicky skládajících autorů.
Hipec&RAP
V srpnu r.1963 se v Americe uskutečnil pochod bojovníků za občanská práva do Washingtonu.Zúčastnilo se ho 200 000 demonstrantů pod vedením černošského baptistického kazatele Martina Luthera Kinga ( Dr.King ) a právě tímto pochodem předběžně vyvrcholilo hnutí bojvníků za občanská práva v USA.Hnutí bojovalo za zrovnoprávnění černochů.Po tomto pochodu se hnutí stalo celonárodní věcí a kromě demonstrantů tmavé pleti s hnutím demonstrovalo také mnoho bílých Američanů,kteří tak projevili solidaritu s černošskými spoluobčany.
Dalším slavným vůdcem černých Američanů byl Malcolm X,který se velmi tvrdě postavil proti americké politice,rasismu a utlačování černých.Svými odvážnými demonstracemi,bojoval za práva černých a velmi ostře vystupoval proti bělochům(Pro černocha v této zemi není svoboda,pro černocha v této zemi není spravedlnost a pro černocha není v této zemi rovnost.Toto je země bílých!).
Rapová hudba nahrazuje nedostatek melodie tím,že nám něco připomíná.Hip-Hop je vlastně poezie podle rytmu hudby.(Mojžíš-Bůh-rap)Rap je hudba minulosti i přítomnosti,vypráví nové příběhy nad starými rytmy,které jsou vybrány,vypůjčeny nebo okopírovány z hudební historie černých Američanů.Je to nekompromisně černošká hudba.
Od svých počátků před 20ti lety v Bronxu v Harlemu jako hnutí teenagerů vytvořil novou syrovou estetiku,která ovlivnila populární kulturu po celém světě.(variace,jak hovořit-rap > mluvené slovo)
U kořenů Hip-Hopu stojí především DJové.GRANDMASTER FLASH a AFRICA BAMBAATAA byli Djové,kteří probojovali hnutí v různých čtvrtích NY.Jejich diskotéky upoutaly davy černých nebo hispánských teenagerů, kteří si říkali B-BOYS nebo BREAK-BOYS.A právě toto hnutí se rozvinulo do intenzivní tvůrčí subkultury,která měla kořeny u pouličních gangů 70.let.
Dalo by se říct,že Hip-Hop je cokoliv,co vytvoří černí.Je to jakýsi termín pro černou kreativitu od roku 1976 až do dnes.
Hip-Hop nemusí být rapová hudba,ta pod něj ale spadá.V Americe v černé komunitě bylo mnoho násilí.Gangy,které bojovali proti bílým,ale i proti sobě.Černí proti bílým,bílí proti černým,černí proti latinskoamerickým,latinskoameričtí proti černým,černí proti sobě.AFRICA BAMBAATAA se snažil sebrat negativní energii a přinést Hip-Hopem něco dobrého tím,že černoši budou rapovat,tančit Breakdance a najdou v sobě cosi,co je spojuje.Převzal nápad afrických válečníků a upravil ho pro svou skupinu lidí.Postavil celou mytologii,která má skutečná pravidla a zákony.Vyvíjela se v průběhu asi 25ti let a z této koncepce afrických Zulů převzal to,čím může být rap.To,co dává lidi dohromady,Hip-hop,který dává lidi dohromady a vytvořil kolem toho něco jako náboženství-ZULU NATION.
Djové:jsou kořeny Hip-Hopu.Kolem nich se tvořili party,dokázali dokonale trefit rytmus a vynalezli ,,skrečink''-rychlý mix.Přinášeli na discotéky desky,které se nedaly sehnat nikde ve velkoobchodě.Objevovali je v malých undergroundových obchůdcích.
GRANDMASTER FLASH spolu s AFRICA BAMBAATAA vytvořili nový styl přehrávání desek ,,zigga-zigga''- tam a zpátky a dokázali dokonale vymixovat BREAK,což je vrchol skladby.Je to ta část,kdy dojde k zlomu do instrumentálky a tito Djové dokázali z 5ti sekund vytvořit třeba 2 hodiny.
V černé komunitě je BREAKDANCE způsob,jak ukázat svou energii při muzice, při které se cítíte dobře,která dává život,spirituální zážitek.,,Cítíte v sobě Boha a pak ho ze sebe necháte vystoupit.''To je BREAK.
Během let se z B-BOYE stal BAD-BOY-špatnej kluk.BAD-BOY byl každý z komunity Hip-Hopu,kdo cítil,že k tomu,aby byl dost silný musí ukázat své tvrdé jádro.Asi 1/2 těch,kdo se snažil přežít v tvrdém prostředí Bronxu upadla do života BAD-BOYS a Hip-Hop se stal universálním termínem pro tuto kulturu.
BAD-BOYS,dalo by se ríct,nastavili zrcadlo černé části města,když doba byla zlá azačalo být ještě hůř.To,co začalo jako hnutí discoték se stalo hnutím protestním a rytmus šel s dobou.
V této době vznikla deska MESSEGE-POSELSTVÍ.Byla to 1. sourodá,hudebně přístupná deska,která se zabývala společností v Americe a životem amerických měst.Každá další deska,která přišla po Messege,bylo-li na ní něco sociálního,jí byla ovlivněna,nebo to byla odezva právě na toto poselství.
Byla to slova,která měla ukázat,že dnes už neplatí,že dobré vzdělání a tvrdá práce jsou správný život.GRANDMASTER FLASH v jedné písni například říká:,,Myslím,že by bylo levnější být zametačem ulic,nestrkejte do mě,protože sem napruženej k vybouchnutí.Snažim se neztratit hlavu a někdy se divim,že se neutopim...''
Byla to 1.rapová deska,která dostala své tvůrce na titulní stránky časopisů jako LIFE,TIME nebo ROLLING STONE a udělala z nich světové hrdiny.
V době,kdy se v Bronxu rozmohl ,,creck'',vynořil se raper KRS1.Byl bezdomovcem a dělal grafitty.Počátkem 80.let přišel do Bronxu a roku 1987 se svým partnerem Scottem Larockem vydal desku CRIMINAL MINDED.Bylo to to nejtvrdší svědectví o životě v Americe,jaké kdy vyšlo.Brzy na to Scotta v Bronxu zastřelili.Creck se stal věcí přežití.V Bronxu vládlo heslo ,,Buď kouříš,nebo nejsi!''a všichni,kdo chtěli přežít se stali jeho součástí.A tak vznikaly písně s tímto druhem umění.
Asi nejdůležitější deskou,kterou KRS1 vydal bylo album ABOUT ALL THESE
NECESSARY.Na jeho obálce byla fotka KRS1 s automatickou zbraní,která se snažila napodobit fotku z NY Times,kde byl vyfocen Malcolm X,když na jeho dům v Queens hodili bombu.Tehdy se Malcolm poprvé stal obrovským symbolem černé Ameriky.Po 7-8mi letech se pistole jako módní doplněk stala důležitou součástí rapové kultury-kultury ulice.
CHUCK-D říká,že pistole symbolizuje,jak Evropané,kteří je měli,unesli černochy z jejich rodné Afriky a zavezli je kam se jim chtělo.Je to jakýsi odkaz na jejich ponížení.
Rap je vlastně piráctví médií,obzvláště prostřednictvím videa.Je to způsob jakési informační sítě,spojené se zábavou,prostřednictvím které můžete dostat důležité informace mezi lidi.
Dnešní americká mládež v černé komunitě mohla vidět pouze příliv drog,násilí rozpad školství a toto všechno ovlivnilo rap.Vznikl GANGSTER RAP.V L.A. se vynořila 1.skupina gangsterských raperů N.W.A.-Niggaz with Atttitude.Byla to imaginace filmů o vykořisťování černých.Gangster rap mluví o supernásilí,drogách,prostituci...Většina raperů tohoto stylu velmi tvrdě napadá pilicii a ponižuje ženy.Ovšem většina desek s Gangster rapem není umělecky obhájitelná.Jsou to většinou jen nezajímavé historky s negativními texty,rasismem,sexismem a násilím.
Když policie zabila Dr.Kinga,vedlo to k největšímu povstání v Americe za posledních 25 let.Bouře v L.A. vedly k nejvážnějšímu případu policejní brutality všech dob.Touto událostí se potvrdili obavy některých raperů,co se týče policejního rasismu a brutality.A v samotném L.A.byl postoj policie vždy negativní,nepřátelský a černoši tvrdí,že policie nikdy nemůže pochopit,že černošská diskriminace,ponižování,chudoba a frustrace mohou vést k výbuchu.
Hip-Hop prošel kruhem.Začal u gangů v NY a skončil u gangů v L.A.V tomto okamžiku se naprosto nečekaně vynořila skupina Arested Developtment,kterou vedl SPEECH.Byla to skupina z Georgie,která odrážela postoj mladších proti Gangster rapu.Byla to tzv.New Age,jejímž záměrem bylo obnovit jižanskou Africkou kulturu.
A jak HIP-HOP změnil svět ?
Pronikl do společnosti bílých jako něco,co dává možnost proniknout do životního stylu černých,jak žijí,co cítí.Dříve se o tom nemluvilo,ale dnes už to nejde.Bílí začínají konečně přicházet na to,že černí jsou také lidé - to je ta změna!

Hip-hop history

8. května 2007 v 11:09 |  Hip-Hop
Graffiti Creator

V Americe
Jak to vlastně začalo, to je otázka:-) Někdy v 80. letech v americe, kdy to byl jako nějakej pokus o výkřik z pár ghett. První skupiny jako RUN DMC, L.L.COOL J. neo PUBLIC ENEMY, byli něčim výjimečnym. Dostali se i do MTV, a to byl asi zlom hip-hop situace. Rozšířilo se to po celym světě jako pandemie:-) Dneska už se poslouchá vlastně hip-hop skoro všude:-)
V ČR
Tady to bylo trošku jinčí:-) Ale začlo to tady asi v roce 1988. To se objevily první skupiny jako Manželé nebo Piráti. Ty ale moc úspěchu neměli a tak to tu bylo zase v háji:-) Když se ale o pár let objvili Peneři Strýčka Homeboye(PSH) nebo Chaozz. Tyhle skupiny začly mezi svý kámoše pujčovat demonahrávky a pak udělali i některý alba. V roce 2002 se objevili i plzeňský Diwokej Západ a to už neni co říct, poslouchaj se i dneska:-)

Kam dál